Tak to vidíte, zavrženíhodné činy radikálních islamistů začínají kromě titulních stran všech možných i nemožných periodik ožívat i na obálkách extrémně metalových seskupení. Kam se oko podívá, tančí nesrozumitelné arabské litery, Země jest na dvě poloviny rozetnuta handžárem jakožto symbolem konfliktu a na pozadí se hroutí k zemi siluety věží Světového obchodního centra. Nový věk chaosu? Přiléhavější titulek pro jedenadvacáté století snad ani není možné zvolit. Bohužel.

VILE jsou bez přehánění jedním z největších objevů posledních let co se zaoceánské death metalové scény týče. Velmi pozitivně překvapili již svým výtečným debutem „Stench Of The Deceased“ (1999) a svoji pozici potvrdili o tři roky později neméně vydařeným záznamem opatřeným vše říkající visačkou „Depopulate“. Jejich třetí album „The New Age Of Chaos“ mělo být vydáno již na počátku minulého roku, leč problémy se sestavou jeho křest o nějaký ten měsíc oddálily. Zde je nutno podotknout, že řady „obludných“ nejsou ani dnes kdovíjak stabilní (kapela střídá session s live obsluhou bicích, basista Jack Gibson je na štíru s časem, neboť nově obsluhuje čtyři struny i u EXODUS, a vokalista James Lee pro změnu nevyšetřil ve svém diáři pár dní volna na návštěvu studia, načež musel zaskočit původní growler VILE – Juan Urteaga).

Ve srovnání s předchozím výliskem je novinka o trochu pomalejší, ostatně podobný rozdíl je i mezi nasypaným debutem a druhým (přeci jen „mírnějším“) albem „Depopulate“. Přesto pozor, hlavní skladatel Colin Davis se sice více zaměřil na střední propracovanější polohy, ovšem divoké slamované pasáže z jeho repertoáru v žádném případě nevypadly (tvoří výborný kontrast s nezvykle nápadnou melodikou). Ani studiový bubeník Tyson Jupin neotlouká virbl natolik intenzivně, nicméně i přesto si nadzvukově rychlých partů užije více než dostatek. Jeho bicí performance není pouze a jen o rychlosti, kvituji s povděkem, že Tyson daleko více pracuje s tempy a jeho hra již nepůsobí tolik synteticky a jednotvárně jako v minulosti. Jinou změnou (a pro konzervativní stoupence US death metalu dozajista nemilou) jsou blackově laděné vocals, které Urteaga tahá z rukávu skutečně ve velké většině skladeb. Tím však invaze černého kovu do tvorby VILE nekončí, neboť Colin Davis složil takové množství čistě black metalových riffů, že třeba „Sentenced To Live“ nebo „The Burning Shrines“ místy vůbec neznějí jako kousky od US death metalové kapely, ale spíše jako od typické skandinávské výsypky.

Přiznám se, že by mě velmi zajímaly i texty, speciálně pak ten ke skladbě „Ritual Decapitation“ – skoro bych se ale vsadil, že bude mít vztah k Nicku Bergovi a jeho otřesné popravě, jejíž videozáznam má potenciál spolehlivě vyvést z míry i toho nejvíce otrlého jedince. To ale jen tak na okraj, mnohem důležitější jest hudební náplň, která je v případě „The New Age Of Chaos“ silně nadprůměrná, a to nejen v intencích zaoceánské death metalové odnože. Přívrženci DEEDS OF FLESH, ale i techničtějších spolků jako jsou ORIGIN mohou jásat, neboť VILE s přehledem bodují i na třetí pokus.